Chilské zemětřesení o síle 8,8 Richterovy škály mohlo změnit směr zemské osy a rovněž zkrátit délku trvání pozemského dne.
Zemskou osou pohnulo i několikanásobně silnější zemětřesení na Sumatře roku 2004, ovšem o něco méně, a to o sedm centimetrů. Podle Grosse to bylo způsobeno tím, že k zemětřesení došlo na rovníku, kde nemají otřesy na zemskou osu takový vliv a i samotným jejich sklonem, jenž nebyl vůči zemi v tak ostrém úhlu, jako nyní v Chile. Naopak den se měl zkrátit výrazněji - o 6,8 mikrosekundy.
Převzato z aktualne.centrum.cz
3.3.2010

Ve středu nastane nejdelší úplné zatmění Slunce v tomto století. Některým pozorovatelům Měsíc zakryje sluneční kotouč až na šest minut a 39 sekund. V Evropě bude tento astronomický jev k vidění až za sedmnáct let.
Úplné zatmění začne v Indii ve 2:51 našeho času. Pokračovat bude přes Nepál, Bangladéš, Bhútán, Barmu a Čínu. Pak opustí pevninu a přes japonské souostroví Rjúkjú bude pokračovat až do centrálního Pacifiku, kde skončí devatenáct minut po šesté hodině ráno našeho času.
Převzato z zpravy.idnes.cz
21.7.2009

Phobos obíhá okolo Marsu ve vzdálenosti necelých 10 000 km s oběžnou dobou asi 0,3 dne. Stejnou dobu trvá měsíci také jedna otočka okolo osy. Phobos má tedy vázanou rotaci jako náš Měsíc a je k Marsu natočen stále stejnou stranou. Phobos má velmi protáhlý tvar o rozměru 20 až 27 kilometrů.
Díky slapovým silám Marsu se neustále zkracuje oběžná doba Phobosu. Tím pádem se pochopitelně zkracuje také vzdálenost, ve které měsíc obíhá okolo planety. Jedná se sice o pouhých 1,8 metru za sto let, nicméně i tak je Phobos odsouzen k pomalé smrti. Budoucnost si pro něj připravila dva scénáře, které nejsou zrovna příznivé. Podle toho prvního se Phobos za přibližně 50 milionů let zřítí na povrch Marsu, podle té druhé a pravděpodobnější bude ještě mnohém dříve roztrhán na malé kusy slapovými silami planety. Phobos tak jednou možná okolo Marsu vytvoří prstenec, obdobný jako má Saturn.
(21.4.2008)

Robin Canup ze Southwest Research Institute (Boulder, Colorado) sestavil počítačový model, který se snaží simulovat vznik Měsíce. Předpokládá se, že Měsíc vznikl asi před 4,5 miliardami let při kolizi Země s tělesem o velikosti Marsu. Měsíc se pak zformoval do své současné podoby z trosek vzniklých při této srážce. Jak se předpokládalo, před vznikem Měsíce Země rotovala odlišným způsobem. Nejde ale zdaleka jen o sklon zemské osy a jeho stabilitu. Zajímavé je, že modely ukázaly, že v době vzniku Měsíce se Země otáčela mnohem rychleji a den trval snad jen pouhé 4 hodiny. Se vzdalováním Měsíce (Měsíc se od Země permanentně vzdaluje) se délka pozemského dne dále prodlužovala. Při kolizi se také zřejmě změnil směr rotace Země. Pokud Země rotovala tehdy rychleji, došlo při srážce také k uvolnění většího množství materiálu. Dnes by již při podobném impaktu nic jako Měsíc již zřejmě nevzniklo.
(20.4.2008)